hej rup! - Úvodná stránka

stránky

pre tých,

čo sa neboja

rozmýšľať inak

22. 06. 2017 • úvodná stránka • rubriky • linky •

 

Úvodná stránka
O čom to tu je?
Deforma školstva
Vojna v Iraku
Dôchodková deforma
Rok 1968
November `89/ Slobodné voľby
Slovenská ľavica
Zelení
Socializmus
Alter/globalizácia
Latinská Amerika
Osobnosti
Ostatné
NATO
Weblinky
Rozšírené vyhľadávanie
Osobná úprava

Vyhľadávanie



Z archívu



List Američana slovenským študentom

Joseph Grim Feinberg

Milí kolegovia,

dopočul som sa nedávno o plánoch slovenskej vlády zaviesť školné za vysokoškolské štúdium a zvýšiť cenu ubytovania vo vašom univerzitnom systéme. Neprekvapuje ma to, pretože o vašej súčasnej vláde niečo viem. Ale je to veľmi zlé. Na druhej strane som sa dozvedel o zámere slovenských študentov bojovať proti týmto vládnym plánom študentským štrajkom. To je naopak veľmi dobré.

(13. 05. 2004)



Linka na dnes



New Left Review

Hlboko vážená „vlajková loď západnej intelektuálnej ľavice", kritická tak k vlažnej sociálnej demokracii, ako k „reálnemu socializmu" (pri zrode NLR stáli bývalí členovia komunistickej strany, ktorí ju opustili na protest proti sovietskemu zásahu v Maďarsku v r. 1956). NLR sa zaoberal a zaoberá najrôznejšími témami, od Frankfurtskej školy cez čínsku kultúrnu revolúciu až po východeurópskych ľavicových disidentov, či dnes antikapitalistické hnutie.



Nebyla jen Milada Horáková


Ondřej Slačálek

vydané 28. 06. 2005 • prečítané 10018x
formát na tlač



Pětapadesáté výročí justiční vraždy „Milady Horákové a společníků“ jistě využijí antikomunisté k opakování své mantry: „Co od Marxe jest, od ďábla jest.“ Příliš se nepřipomíná další člověk popravený 27. června 1950. Záviš Kalandra, slovy dobového tisku „nejhnusnější, nejodpornější postava celé této galerie zrádců“, strávil druhou světovou válku v nacistických koncentračních táborech a KSČ si jej vyhlédla jako jednu ze svých prvních obětí. Jinak ale s Miladou Horákovou mnoho společného neměl. Mezi válkou a únorem 1948 nebyl politikem, přetlačujícím se se stalinisty o moc ve hře podle jejich pravidel, ale publicistou, který otevřeně varoval před nástupem stalinismu. Vedle toho se věnoval historii (došel mimo jiné k zajímavému názoru, že svatý Václav nebyl historickou postavou, ale pohanským bohem, jehož si přivlastnily křesťanská legendy). Poprava mu znemožnila dokončit pokus o vyrovnání s freudovskou psychoanalýzou.


Jeho katani jej označili za trockistu. Ve skutečnosti po roce 1948 varoval své mladší přátele před iluzemi o druhém vůdci říjnové revoluce. Kdyby se místo Stalina dostal k moci Trockij, říkal, výsledky by byly stejné.

KSČ jej ovšem měla důvod nenávidět – znal ji. Jejím členem byl za první republiky. Jednalo se tehdy o opozici proti režimu, na který máme dnes sklon pohlížet růžovými brýlemi, ale za kterého vedle stranické demokracie existovala také nezaměstnanost, hlad a zákazy knih (byť ty v mnohem menší míře než po roce 1948). Ze strany odešel roku 1936 –jako spolupracovník surrealistů a kritik moskevských procesů.

Záviš Kalandra byl vynikajícím představitelem české svobodomyslné a kulturně pokrokové levice, nebyl ale jediný. Ostatní nečekala smrt na popravišti, někteří ovšem skončili na celá léta ve vězeních. Snad ještě smutnější osud ale mělo jejich dílo. Kolik lidí četlo svobodomyslně marxistické texty Štěpána Steigera, Petra Uhla, Jaroslava Suka, Egona Bondyho či Petra Kužvarta ze sedmdesátých a osmdesátých let a přemýšlelo o nich? Václava Havla zná každý. Tyto disidenty ne.

Kniha Roberta Kalivody Moderní duchovní skutečnost a marxismus z roku 1968 je brilantním spojení marxismu s důrazem na autonomii umění, význam psychiky člověka a především lidské svobody, která není „poznanou nutností“, ale právě naopak protikladem jakékoli nutnosti. Normalizátorům stálo její druhé vydání roku 1970 za urychlené zničení. Patnáct let po roce 1989 jejich čin nikdo nenapravil.

Oba režimy se brání po svém. Proč jsou ale pro ně myšlenky svobodomyslné levice tak podvratné? Protože připomínají kapitalismu i nesvobodnému socialismu jejich nedostatečnost. Nelze totiž stavět svobodu proti sociální spravedlnosti ani sociální spravedlnost proti svobodě. Pokud se tyto hodnoty od sebe oddělí, ztrácí smysl. K čemu je rovnost v mizérii, šikaně státní policií a v uniformitě (navíc když i v této rovnosti si jsou někteří „ještě rovnější“, jak vtipně vystihl jiný svobodomyslný levičák George Orwell)? K čemu je nezaměstnanému svoboda platit nízké daně ze mzdy, bezdomovci svoboda koupit si vilu s bazénem? Odkaz české svobodomyslné levice varuje před těmito jednostrannostmi, které tolik ovlivnily českou společnost v minulém století a které nás nehodlají opustit. Připomíná nám rovněž, že průvodním jevem první z těchto jednostranností bylo schvalovat ve jménu toho, co napsal Marx, všechno to, co udělal Stalin, zatímco průvodním jevem druhé z nich je nyní zavrhovat jménem toho, co udělal Stalin, všechno, co napsal Marx. Jenže Stalin nebyl marxista – a Marx už vůbec nebyl stalinista.



Ondřej Slačálek je študent filozofickej fakulty Karlovej univerzity a redaktor časopisu A-KONTRA. Je priateľom hej rup!u.





Vaše komentáre:

tom  (12.07.2005 12:20:49)     
krátko o umení
Súhlasím s tým, že umenie musí byť autonómne. Úplne voľné v tvorení a prezentácii. V mojom meste je viacero ľudí, ktorí sa snažia umeniu určovať, ktoré je vyhovujúce a ktoré už môže dakoho poburovať. Ale presne umenie (napr. výtvarné) má byť o poburovaní zaužívaných spôsobov myslenia. Mne osobne sa pozdáva to, ktoré útočí na katolíkov. Prečo? Pretože zažívame v našom meste, v ktorom je asi 13 kostolov a katolícky mestský parlament, klasicky nepríjemný inkvizítorský prístup, kedy starosta všetkému rozumie a všetko ovláda perfektne, je nositeľom mravnosti a navyše svojich 120 kíl. Skutočne to nie je pravda, je brzdou, ktorá konzervuje spokojnosť občanov s jeho vládou. Umenie je platforma, kde sa dá karikovať aj vtipne, aj trefne hocijaký človek. Aj ja, dokonca.

Reagovať


Pridať nový komentár

Meno (alebo prezývka):  
E-mail:  
Titulok (nadpis komentára):  

A ešte kontrolná otázka: Koľko písmen je v slove "hejrup"?

V rámci komentárov nemožno použiť značky jazyka HTML (tagy).

Ak chcete vložiť tučný text, linku, či mailovú adresu, použite prosím nasledovné značky:
[b]tučné[/b], [odkaz]www.domena.sk[/odkaz], [email]meno@domena.sk[/email]

Poslať linku priateľoviFormát na tlač

           



Základom tohto webu je redakčný systém phpRS napísaný v jazyku php.
Úprimná vďaka za pomoc pri jeho úprave patrí (v chronologickom poradí)
Viliamovi Búrovi, Robertovi Zelníkovi a Petrovi Gočevovi.