hej rup! - Úvodná stránka

stránky

pre tých,

čo sa neboja

rozmýšľať inak

22. 05. 2017 • úvodná stránka • rubriky • linky •

 

Úvodná stránka
O čom to tu je?
Deforma školstva
Vojna v Iraku
Dôchodková deforma
Rok 1968
November `89/ Slobodné voľby
Slovenská ľavica
Zelení
Socializmus
Alter/globalizácia
Latinská Amerika
Osobnosti
Ostatné
NATO
Weblinky
Rozšírené vyhľadávanie
Osobná úprava

Vyhľadávanie



Z archívu



Nie štátnym štipendiám pre študentov súkromných škôl

Štrajkový výbor študentov

Štrajkový výbor študentov (ŠVŠ) vyjadruje plnú podporu plošnému zavedeniu motivačných a mimoriadnych štipendií pre študentov vysokých škôl, nakoľko sa jeho členovia domnievajú, že tento krok prispeje k zvyšovaniu kvality vysokoškolského štúdia. Súhlasí tiež s poskytovaním štipendií v niekoľkých termínoch, keďže si uvedomuje, že mesačné vyplácanie by bolo pre vysoké školy značne časovo náročné.

(04. 08. 2005)



Linka na dnes



Transnational Institute

Jedna z hlavných „myšlienkových nádrží" :) hnutia za globalizáciu spravodlivosti. Medzi jeho členov patria filipínsky ekonóm Walden Bello, presadzujúci namiesto súčasnej podoby globalizácie „lokalizáciu", či Američanka Susan Georgeová, ktorá sa už roky zaoberá problémom nesplatiteľných dlhov Tretieho sveta a ktorá stála pri zrode organizácie ATTAC.



Erik Olin Wright: sociální třídy a nerovnost


Martin Brabec

vydané 27. 05. 2005 • prečítané 11205x
formát na tlač



Prahu navštívil v rámci svého přednáškového turné po Evropě profesor Erik Olin Wright - americký sociolog a zároveň jeden z hlavních reprezentantů tzv. analytického marxismu. Ten vznikl na konci 70. let a u jeho počátku stála kniha oxfordského politického filosofa G. Cohena - „Karl Marx's Theory of History, 1978“. Ta změnila do té doby platná měřítka pojmové a logické přesnosti a jasnosti v marxismu. Cohen použil metody analytické filosofie, aby obhájil Marxovu teorii dějin. Začátkem 80 let se začal každoročně scházet okruh podobně orientovaných politických filosofů, ekonomů a sociálních vědců. Wright vystoupil v pondělí 23.5. s přednáškou „Výzva sociálního v sociální demokracii“, jejíž překlad do češtiny vám Britské listy přinášejí. Tentýž den předstoupil Wright před studenty Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Modré posluchárně UK s přednáškou nazvanou „The Continuing Relevance of Class“.


Analytický marxismus (dále jen AM) klade primární důraz na propracovanost svých tezí - požaduje jasně definované pojmy a logicky vytvořené argumenty (zde je ovlivněn analytickou filosofií s jejím důrazem na logickou a lingvistickou analýzu).Tento požadavek není v marxistické tradici nijak běžný, snaha o jazykovou jasnost nikdy nebyla marxistickou předností - připomeňme si samotného Marxe s jeho hegelovským slovníkem či althusserovský marxismus nebo Frankfurtskou školu s jejich často mlhavými pojmy a vágními argumenty.

AM v protikladu k tradičnímu marxismu odmítá jako specifickou marxistickou metodu dialektiku, která by měla odlišovat marxismus od ostatních sociálních věd a přebírá metody z moderní ekonomie a sociálních věd např. teorii her - ta studuje strategické interakce, kdy aktér při svém rozhodování bere do úvahy rozhodování a jednání jiných aktérů.

Dále také v protikladu ke klasickému marxismu zastává jako metodologický princip používaný při vysvětlování sociálních jevů tzv. metodologický individualismus - jednají pouze individua a vysvětlení sociálních jevů musí být v principu redukovatelné na vysvětlení chování jednotlivců (to nijak nepopírá roli „struktur“ při determinaci chování jedinců). Odmítá tak tzv. holismus, podle kterého se „nad-individuální entity“ např. třídy, řídí principy jednání, které se nedají odvodit z jednání jejich částí (jednotlivců).

Ačkoliv tedy AM převzal teorie a modely z mainstreamové ekonomie a sociální vědy, nijak to nezmenšuje jeho kritický potenciál, protože je aplikuje je na jiné problémy a za jiných podmínek John Roemer tak například použil teorii her na vypracování koncepce vykořisťování a Erik Wright při analýze kapitalistického a dělnického kolektivního jednání.

AM vědomě navazuje na marxistickou tradici a snaží se o přesnější vypracování pojmů a teorií z ní pocházejících - jako je např. třídní struktura společnosti, teorie vykořisťování a pravedlnosti, role státu za kapitalismu a otázky ideologie. Ve světle moderních analytických metod se musí některé tyto pojmy a teorie předefinovat či dokonce i zamítnout (např. pracovní teorie hodnoty či klesající míra zisku), avšak koncepty, které „přežijí“ tuto kritiku, jsou přesnější a argumentačně silnější. V čem AM plně naplňuje odkaz marxismu, je jeho kritický postoj ke kapitalismu a snaha o formulování alternativních forem politického a ekonomického uspořádání.

K analytickému marxismu patří (mimo jiné) především tito autoři:

Erik Olin Wright - profesor sociologie na University of Wisconsin a ředitel Haven's Center for The Study of Social Structure and Social Change. Zabývá se rolí státu za kapitalismu, jeho vztahu k třídám a problematice ekonomických krizí „Class, Crisis, and the State“, 1978; sociální stratifikací - vypracoval teoretický rámec pro analýzu tříd, který poté aplikoval při rozsáhlém empirickém srovnání třídní struktury USA a Švédska „Classes“, 1985, „The Debate on Classes“, 1990 a „Class Counts“, 1997; teorií dějin a metodologickými otázkami v sociálních vědách - „Reconstructing Marxism“, 1992, a problematikou moci, nerovností a sociálních tříd „Interogating Inequality“, 1994. Je editorem ediční řady věnované ekonomickým a politickým alternativám ke kapitalismu - „Real Utopias Project“, kam sám přispělv roce 2003 knihou „Deepening Democracy“.

G. A. Cohen - jeden z předních soudobých politických filosofů, přednáší na Oxfordu. Věnoval se historickému materialismu (viz. výše zmíněná kniha), definici vykořisťování a rozboru svobody za kapitalismu - viz. kniha “History, Labour and Freedom, 1989“. Koncem 80. letech se začal zabývat normativní politickou filosofii (vztahem mezi rovností, spravedlností a svobodou) - nejprve kritikou teorie spravedlnosti pravicového liberála Nozicka a poté kritikou levicového liberála Rawlse - viz. knihy "Self-Ownership, Freedom, and Equality, 1995" a "If You are Egalitarian How Come You are so Rich, 2000”. Českým čtenářům vřele doporučuji jeho článek „Svoboda a peníze“ - Filosofický časopis 2000/1 a dále knihu Adam Swift: „Politická filosofie“ Portál 2005, která výborným způsobem shrnuje základní myšlenky politické filosofie (i Cohena).

Samuel Bowles - ekonom, emeritní profesore na universitě v Massachusetts. Věnuje se roli vzdělávání v USA - "Schooling in Capitalist America“, 1976, problematickému vztahu mezi demokracií a kapitalismem - viz. kniha “Democracy and Capitalism“, 1986”, otázkám moci a panství ve výrobním procesu - článek „Contested Exchange“, 1990 a vztahu mezi rovností a ekonomickou efektivností, kdy tvrdí, že tyto dva pojmy se nemusí vylučovat - „Recasting Egalitarianism“, 1999.

John Roemer - ekonom, působí na Yale. Zabýval se teorií vykořisťování - viz. knihy: “General Theory of Exploitation and Class“, 1982, “Free to Lose“, 1988; dále vypracoval teorii tržního socialismu - viz. “A Future for Socialism“, 1994 a v současné době se věnuje normativním teoriím spravedlnosti - „Theories of Social Justice“, 1997 a otázkám rovnosti příležitostí - „Equality of Oportunity, 1998“.

Robert Brenner - historik, přednáší na University of California v Los Angeles. Je také aktivní v dělnickém hnutí v Los Angeles a editorem socialistického časopisu Against Current. Zabýval se problematikou přechodu z feudalismu ke kapitalismu - viz. např. články „The Origins of Capitalist Development: A Critique of Neo-Smithian Marxism“, 1977, „Social Basis of Economics Development“, 1986 a kniha „Merchants and Revolution“. Nyní se věnuje globálním ekonomickým problémům - viz. knihy „Turbulence in the World Economy“, 1997 a „The Boom and The Booble: The USA in The World Economy“, 1992.



Martin Brabec je sociológ a člen pražského Socialistického kruhu.





Vaše komentáre:

zvedavy  (31.05.2005 06:41:21)     

Vdaka za tento clanok. Niektore z tych kniziek budu stat za precitanie.

Reagovať


Pridať nový komentár

Meno (alebo prezývka):  
E-mail:  
Titulok (nadpis komentára):  

A ešte kontrolná otázka: Koľko písmen je v slove "hejrup"?

V rámci komentárov nemožno použiť značky jazyka HTML (tagy).

Ak chcete vložiť tučný text, linku, či mailovú adresu, použite prosím nasledovné značky:
[b]tučné[/b], [odkaz]www.domena.sk[/odkaz], [email]meno@domena.sk[/email]

Poslať linku priateľoviFormát na tlač

           



Základom tohto webu je redakčný systém phpRS napísaný v jazyku php.
Úprimná vďaka za pomoc pri jeho úprave patrí (v chronologickom poradí)
Viliamovi Búrovi, Robertovi Zelníkovi a Petrovi Gočevovi.