hej rup! - Úvodná stránka

stránky

pre tých,

čo sa neboja

rozmýšľať inak

23. 11. 2017 • úvodná stránka • rubriky • linky •

 

Úvodná stránka
O čom to tu je?
Deforma školstva
Vojna v Iraku
Dôchodková deforma
Rok 1968
November `89/ Slobodné voľby
Slovenská ľavica
Zelení
Socializmus
Alter/globalizácia
Latinská Amerika
Osobnosti
Ostatné
NATO
Weblinky
Rozšírené vyhľadávanie
Osobná úprava

Vyhľadávanie



Z archívu



Vývoj a struktura německých Zelených

Tomáš Lindner

Západoevropské stranické systémy se zdály být ještě v 60. letech minulého století stabilní a těžko proniknutelné pro nové politické strany. Konec 60. let však do zdánlivě klidných vod materiálně nasycených západoevropských společností přinesl vichr politických změn a neklidu. Vše začalo protestem zradikalizovaných studentů v ulicích velkoměst. Masové protesty neměly dlouhý život, hluboce však zasáhly politickou kulturu v jednotlivých zemích. Výsledkem byla zvýšená touha po politické participaci, která se projevila nebývalým přírůstkem občanských iniciativ a hromadnou účastí ve společenských hnutích. Paralelně ke změně politické kultury došlo k rozšíření povědomí o nebezpečném směřování moderních společností a pocitu zanedbávání nemateriálních potřeb lidského života. Spojení politického neklidu a chuti participovat s novými zájmy, které dosud nepronikly do politických arén, se událo rychle a takřka nevyhnutelně.

(13. 04. 2005)



Linka na dnes



Ľudia proti rasizmu

Známa slovenská protirasistická mimovládka, bezpochyby jedna z najviditeľnejších súčastí neziskového sektora. Mnohým radovým občanom iste svojimi kampaňami lezie na nervy... čo bude najmä tým, že tne do živého.



Erik Olin Wright: sociální třídy a nerovnost


Martin Brabec

vydané 27. 05. 2005 • prečítané 11362x
formát na tlač



Prahu navštívil v rámci svého přednáškového turné po Evropě profesor Erik Olin Wright - americký sociolog a zároveň jeden z hlavních reprezentantů tzv. analytického marxismu. Ten vznikl na konci 70. let a u jeho počátku stála kniha oxfordského politického filosofa G. Cohena - „Karl Marx's Theory of History, 1978“. Ta změnila do té doby platná měřítka pojmové a logické přesnosti a jasnosti v marxismu. Cohen použil metody analytické filosofie, aby obhájil Marxovu teorii dějin. Začátkem 80 let se začal každoročně scházet okruh podobně orientovaných politických filosofů, ekonomů a sociálních vědců. Wright vystoupil v pondělí 23.5. s přednáškou „Výzva sociálního v sociální demokracii“, jejíž překlad do češtiny vám Britské listy přinášejí. Tentýž den předstoupil Wright před studenty Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Modré posluchárně UK s přednáškou nazvanou „The Continuing Relevance of Class“.


Analytický marxismus (dále jen AM) klade primární důraz na propracovanost svých tezí - požaduje jasně definované pojmy a logicky vytvořené argumenty (zde je ovlivněn analytickou filosofií s jejím důrazem na logickou a lingvistickou analýzu).Tento požadavek není v marxistické tradici nijak běžný, snaha o jazykovou jasnost nikdy nebyla marxistickou předností - připomeňme si samotného Marxe s jeho hegelovským slovníkem či althusserovský marxismus nebo Frankfurtskou školu s jejich často mlhavými pojmy a vágními argumenty.

AM v protikladu k tradičnímu marxismu odmítá jako specifickou marxistickou metodu dialektiku, která by měla odlišovat marxismus od ostatních sociálních věd a přebírá metody z moderní ekonomie a sociálních věd např. teorii her - ta studuje strategické interakce, kdy aktér při svém rozhodování bere do úvahy rozhodování a jednání jiných aktérů.

Dále také v protikladu ke klasickému marxismu zastává jako metodologický princip používaný při vysvětlování sociálních jevů tzv. metodologický individualismus - jednají pouze individua a vysvětlení sociálních jevů musí být v principu redukovatelné na vysvětlení chování jednotlivců (to nijak nepopírá roli „struktur“ při determinaci chování jedinců). Odmítá tak tzv. holismus, podle kterého se „nad-individuální entity“ např. třídy, řídí principy jednání, které se nedají odvodit z jednání jejich částí (jednotlivců).

Ačkoliv tedy AM převzal teorie a modely z mainstreamové ekonomie a sociální vědy, nijak to nezmenšuje jeho kritický potenciál, protože je aplikuje je na jiné problémy a za jiných podmínek John Roemer tak například použil teorii her na vypracování koncepce vykořisťování a Erik Wright při analýze kapitalistického a dělnického kolektivního jednání.

AM vědomě navazuje na marxistickou tradici a snaží se o přesnější vypracování pojmů a teorií z ní pocházejících - jako je např. třídní struktura společnosti, teorie vykořisťování a pravedlnosti, role státu za kapitalismu a otázky ideologie. Ve světle moderních analytických metod se musí některé tyto pojmy a teorie předefinovat či dokonce i zamítnout (např. pracovní teorie hodnoty či klesající míra zisku), avšak koncepty, které „přežijí“ tuto kritiku, jsou přesnější a argumentačně silnější. V čem AM plně naplňuje odkaz marxismu, je jeho kritický postoj ke kapitalismu a snaha o formulování alternativních forem politického a ekonomického uspořádání.

K analytickému marxismu patří (mimo jiné) především tito autoři:

Erik Olin Wright - profesor sociologie na University of Wisconsin a ředitel Haven's Center for The Study of Social Structure and Social Change. Zabývá se rolí státu za kapitalismu, jeho vztahu k třídám a problematice ekonomických krizí „Class, Crisis, and the State“, 1978; sociální stratifikací - vypracoval teoretický rámec pro analýzu tříd, který poté aplikoval při rozsáhlém empirickém srovnání třídní struktury USA a Švédska „Classes“, 1985, „The Debate on Classes“, 1990 a „Class Counts“, 1997; teorií dějin a metodologickými otázkami v sociálních vědách - „Reconstructing Marxism“, 1992, a problematikou moci, nerovností a sociálních tříd „Interogating Inequality“, 1994. Je editorem ediční řady věnované ekonomickým a politickým alternativám ke kapitalismu - „Real Utopias Project“, kam sám přispělv roce 2003 knihou „Deepening Democracy“.

G. A. Cohen - jeden z předních soudobých politických filosofů, přednáší na Oxfordu. Věnoval se historickému materialismu (viz. výše zmíněná kniha), definici vykořisťování a rozboru svobody za kapitalismu - viz. kniha “History, Labour and Freedom, 1989“. Koncem 80. letech se začal zabývat normativní politickou filosofii (vztahem mezi rovností, spravedlností a svobodou) - nejprve kritikou teorie spravedlnosti pravicového liberála Nozicka a poté kritikou levicového liberála Rawlse - viz. knihy "Self-Ownership, Freedom, and Equality, 1995" a "If You are Egalitarian How Come You are so Rich, 2000”. Českým čtenářům vřele doporučuji jeho článek „Svoboda a peníze“ - Filosofický časopis 2000/1 a dále knihu Adam Swift: „Politická filosofie“ Portál 2005, která výborným způsobem shrnuje základní myšlenky politické filosofie (i Cohena).

Samuel Bowles - ekonom, emeritní profesore na universitě v Massachusetts. Věnuje se roli vzdělávání v USA - "Schooling in Capitalist America“, 1976, problematickému vztahu mezi demokracií a kapitalismem - viz. kniha “Democracy and Capitalism“, 1986”, otázkám moci a panství ve výrobním procesu - článek „Contested Exchange“, 1990 a vztahu mezi rovností a ekonomickou efektivností, kdy tvrdí, že tyto dva pojmy se nemusí vylučovat - „Recasting Egalitarianism“, 1999.

John Roemer - ekonom, působí na Yale. Zabýval se teorií vykořisťování - viz. knihy: “General Theory of Exploitation and Class“, 1982, “Free to Lose“, 1988; dále vypracoval teorii tržního socialismu - viz. “A Future for Socialism“, 1994 a v současné době se věnuje normativním teoriím spravedlnosti - „Theories of Social Justice“, 1997 a otázkám rovnosti příležitostí - „Equality of Oportunity, 1998“.

Robert Brenner - historik, přednáší na University of California v Los Angeles. Je také aktivní v dělnickém hnutí v Los Angeles a editorem socialistického časopisu Against Current. Zabýval se problematikou přechodu z feudalismu ke kapitalismu - viz. např. články „The Origins of Capitalist Development: A Critique of Neo-Smithian Marxism“, 1977, „Social Basis of Economics Development“, 1986 a kniha „Merchants and Revolution“. Nyní se věnuje globálním ekonomickým problémům - viz. knihy „Turbulence in the World Economy“, 1997 a „The Boom and The Booble: The USA in The World Economy“, 1992.



Martin Brabec je sociológ a člen pražského Socialistického kruhu.





Vaše komentáre:

zvedavy  (31.05.2005 06:41:21)     

Vdaka za tento clanok. Niektore z tych kniziek budu stat za precitanie.

Reagovať


Pridať nový komentár

Meno (alebo prezývka):  
E-mail:  
Titulok (nadpis komentára):  

A ešte kontrolná otázka: Koľko písmen je v slove "hejrup"?

V rámci komentárov nemožno použiť značky jazyka HTML (tagy).

Ak chcete vložiť tučný text, linku, či mailovú adresu, použite prosím nasledovné značky:
[b]tučné[/b], [odkaz]www.domena.sk[/odkaz], [email]meno@domena.sk[/email]

Poslať linku priateľoviFormát na tlač

           



Základom tohto webu je redakčný systém phpRS napísaný v jazyku php.
Úprimná vďaka za pomoc pri jeho úprave patrí (v chronologickom poradí)
Viliamovi Búrovi, Robertovi Zelníkovi a Petrovi Gočevovi.