 |
stránky pre tých, čo sa neboja rozmýšľať inak |
| |
15. 09. 2019 • úvodná stránka • rubriky • linky • | |||
Z archívuK reálnému odkazu 17. listopadu 1989Petr KužvartTen převrat jsme tehdy moc nečekali, spíše než s rychlým zhroucením režimu jsme počítali – v té příznivější variantě – s postupnou “finlandizací”, kdy budeme dále ve sféře sovětského velmocenského vlivu, ale bude nám dána jistá volnost zejména ve vnitřním vývoji, v liberalizaci hospodářství, politiky a kultury. To jsme ještě netušili, že v roce 1985 Gorbačov oznámil představitelům bratrských stran, že se budou muset spolehnout sami na sebe, že SSSR již nebude hrát úlohu Velkého Bratra. Tím byly odstartovány přípravy zásadní změny, jež byla otázkou času. Pro nás bylo tehdy naprosto nepředstavitelné, že by mohlo dojít k převratu v Praze – a Střední skupina sovětských vojsk by zůstala v klidu ve svých garnizonách. Ještě v druhé půli listopadu 1989 jsme s násilným zásahem počítali (poučeni polskou moderní historií) a připravovali na to stávkově struktury. Ale vše bylo nakonec jinak. Naštěstí! Vzpomínání pamětníků je jistě po tolika letech zábavné. Ale já se chci soustředit na něco jiného. Jde mi o to, kam došel vývoj, zahájený poněkud chaoticky ve dnech, jež následovaly po pátku 17. listopadu 1989. Jde – ve zkratce – o to, že na listopadových shromážděních lidé nedemonstrovali ani za vytunelování bank, ani ve prospěch troufalých nároků pohrobků sudeťácké šlechty, ani za vznik bezcitného prostředí, kde prachy a kariéra jsou jedinými hodnotami, jež se akceptují. Předestřít tohle tehdy demonstrujícím, nepochybně by mluvčího hnali jako provokatéra StB. A přece je tomu tak! Proč? Pokusme se to alespoň letmo naznačit.(18. 11. 2004)Linka na dnesParadigma"Knihy, ktoré pomáhajú meniť svet." Košické vydavateľstvo, ktoré sa kriticky vyslovuje ku korporačnej globalizácii, k peniazom a ich úlohe v ekonomike - a zároveň hľadá z prírodného hľadiska udržateľné a z ľudského hľadiska akceptovateľné alternatívy. Okrem ponuky kníh nájdete na stránke aj rôzne články na spomínané témy. Vďaka za existenciu vydavateľstva patrí najmä Mikulášovi Hučkovi, ktorý ho upriadol z vlastného nadšenia a energie. |
Čeští Zelení ve volbách do Evropského parlamentuMarkéta Vorlová
vydané 23. 02. 2005 • prečítané 9948xformát na tlač Voleb do Evropského parlamentu se v České republice zúčastnily dva subjekty s enviromentální orientací – Strana zelených s volebním lídrem Jakubem Patočkou a Strana pro otevřenou společnost (SOS) vedená na kandidátce Evou Tylovou (Nachmanová 2004). V obou případech s jedná o tzv. alternativně – ekologické strany. Popularita podobných subjektů se v okolních evropských zemích zvyšuje či je dlouhodobě na relativně vysoké úrovni. Zelení mají své zástupce v národních parlamentech v řadě zemí, např. v Rakousku, v Belgii, Finsku, Francii, Irsku, Itálii, Portugalsku, Španělsku, Švédsku. Německým zeleným „Die Grünen“ stále roste voličská podpora, druhé volební období se podílejí na Schröderově vládě a značným úspěchem pro ně skončily i volby do Evropského parlamentu – posílili o šest křesel a mají 13 poslanců (Nachtmanová 2004). Lze se domnívat, že i v Česku mají „zelené“ strany razící podobné hodnoty, šanci na úspěch. Vzhledem k rostoucímu významu tohoto proudu chci svoji práci věnovat jednomu ze zástupců v České republice – Straně zelených.Markéta Vorlová je študentka politológie a medzinárodných vzťahov na FSS MU v Brne. Vaše komentáre: K tomuto článku sa doteraz ešte nikto nevyjadril.
  |
Základom tohto webu je redakčný systém phpRS napísaný v jazyku php.
Úprimná vďaka za pomoc pri jeho úprave patrí (v chronologickom poradí)
Viliamovi Búrovi, Robertovi Zelníkovi a Petrovi Gočevovi.