hej rup! - Úvodná stránka

stránky

pre tých,

čo sa neboja

rozmýšľať inak

22. 06. 2017 • úvodná stránka • rubriky • linky •

 

Úvodná stránka
O čom to tu je?
Deforma školstva
Vojna v Iraku
Dôchodková deforma
Rok 1968
November `89/ Slobodné voľby
Slovenská ľavica
Zelení
Socializmus
Alter/globalizácia
Latinská Amerika
Osobnosti
Ostatné
NATO
Weblinky
Rozšírené vyhľadávanie
Osobná úprava

Vyhľadávanie



Z archívu



Objaviť inú Ameriku

Michal Polák

„A nezdá sa Ti, že je to tu priveľmi jednostranné? Priveľmi antiamerické?“ spýtala sa ma pred časom po umiestnení jedného článku na túto stránku jedna známa. Zarazil som sa. Mohol som odpovedať, že v čase, keď slovenské „mienkotvorné“ médiá „tvoria mienku“ na 90% v prospech Spojených štátov, nepripadá mi prehnané pokúšať sa to aspoň trošíčka vyrovnať opačnými názormi. Mohol som povedať, že predsa nejde o útoky na priemerných Američanov, ale na zahraničnú politiku USA. Mohol som povedať, že predsa autori, ktorí túto politiku kritizujú, sú poväčšine sami americkí občania. A aj som to všetko povedal. Ale...

(20. 08. 2004)



Linka na dnes



Ejército Zapatista de Liberacion Nacional (EZLN)

...čiže Zapatova armáda národného oslobodenia. Keď v sedemdesiatych rokoch dorazili do Chiapas - najchudobnejšej oblasti Mexika - marxistickí aktivisti, sotva čakali, že nielenže neobrátia miestnych Indiánov na svoju vieru, ale že to dopadne akosi naopak... Zapatisti dali svoju existenciu svetu na známosť v roku 1994 povstaním, ktorým sa začala „prvá postmoderná revolúcia" - revolúcia, ktorá síce chce zmeniť svet, ale nesnaží sa pritom uchopiť moc. Do pozornosti treba odporúčať ešte skvostné zbierky vyhlásení EZLN a spisby Subcomandante Marcosa, hovorcu zapatistov. Viac o zapatistoch v kyberpriestore hovorí táto stránka.



Odpadlíci od SPD a PDS se rozhodli založit stranu


Milan Neubert

vydané 26. 11. 2004 • prečítané 9707x
formát na tlač



V Norimberku se o víkendu 20. - 21. listopadu konala první spolková konference delegátů sdružení "Volební alternativa práce a sociální spravedlnosti" (WASG) - odpadlíků od SPD a PDS i nespokojených odborářů a přívrženců sociálních hnutí. V Humboldtově sále se pod heslem "Jiná politika je možná!" sešlo 250 delegátů ze 16 spolkových zemí, zastupujících dnes už asi 6000 členů Volební alternativy (Wahlalternative Arbeit & soziale Politik), o jejímž vzniku jsme již na jaře informovali včetně překladu jejího základního pozičního dokumentu.


Od jara počet přívrženců této alternativy postupně stoupal. Slučovaly se jednotlivé proudy (zmíněná severoněmecká Alternativa s bavorskou Iniciativou práce a sociální spravedlnosti), přicházeli další lidé. Představitelé Alternativy vysvětlují úspěch masovými protesty proti asociální politice vlády a rostoucí poptávkou po alternativě vyjádřenou i masovou neúčastí při volbách. S Volební alternativou rezonují částečně i alterglobalisté a další lidé stojící dosud mimo stranický život. Stranicky dosud organizovaní rebelové to neměli v posledním půl roce vůbec jednoduché. Například v Bavorsku bylo v létě několik dlouholetých členů SPD vyloučeno ze strany.

Smysl víkendové konference spočíval v posouzení možnosti založit novou politickou stranu. Po mnohahodinové kontroverzní diskusi se vyslovila výrazná většina pro založení strany a pro účast ve volbách. Mnoho delegátů tvrdilo, že WASG bude muset vyjít vstříc požadavku milionů nevoličů, kteří hledají alternativu k červeno-zeleným. Předpokladem je ale většinové stanovisko při referendu 18. prosince roku, kdy by se mělo všech 6000 členů k založení strany vyslovit.

Nová strana má především bojovat za více demokracie a udržení sociálního státu v Německu. Názory na politickou profilaci nové strany se ale různí. Podle názorů Klause Ernsta má nová strana šanci jedině tehdy, bude-li se vnímána jako "strana středu". Řekl, že strana musí mít širokou základnu a musí být "volitelná pro všechny - žádné jednobodové hnutí". A dodal: "Nechceme být kmenovou levicovou stranou, která by se rozhádala nad otázkou systémové transformace." Strana musí vyslat jasný signál, že lze radikální změnou politiky obnovit sociální spravedlnost a ukončit ekonomicko-sociální stagnaci. Existují ale i jiné pohledy - zdůrazňovalo se, že strana může mít úspěch jedině tehdy, když se bude dívat na společnost zcela zdola. Že nelze přeceňovat parlamentní činnost, že je důležité zakotvení strany v sociálním hnutí.

Založením strany by mělo WASG předložit volitelnou alternativu vůči etablovaným stranám a bránit Německo před rozštěpením společnosti asociální politikou hartz IV. "Už je na čase, abychom se ukázali", řekl člen předsednictva Thomas Händel delegátům a pokračoval: "Musíme se ale taky postarat o to, aby se strana volební účastí v Severním Porýní - Vestfálsku nezlikvidovala". Další člen předsednictva Klaus Ernst k tomu dodal, že kandidatura v Severním Porýní - Vestfálsku může být úspěšná jedině tehdy, bude-li to záležitost celospolkové strany a nejen zemského seskupení.

Na konferenci rovněž zaznělo, že Alternativě chybí peníze (zatím jen 47 tisíc €) a známé osobnosti, které jsou důležité pro celospolkové prosazení budoucí strany. Ví se ale, že Alternativě již vyjádřil své sympatie Oskar Lafontain a svou účast ve WASG nevyloučil.

Časový plán počítá s účastí v zemských volbách v Severním Porýní-Vestfálsku, před nimiž by mělo dojít 22. ledna k založení strany na zemské úrovni a k předběžnému přijetí stanov. Účastí v zemských volbách chce WASG vyostřit svůj profil a zviditelnit se. Zakládající sjezd by se pak měl konat koncem dubna nebo v květnu. Ve spolkových volbách v roce 2006 se pak bude chtít strana dostat do Spolkového sněmu. WASG neuvažuje o volební koalici ani s SPD, ani s PDS - brání tomu jak asociální politika SPD na spolkové úrovni, tak "nedůvěryhodnost PDS kvůli její účasti na vládách" v Berlíně a Meklenbursku-Předpomoří".

Při nedělních volbách potvrdili delegáti zatím úřadující čtveřici členů dočasného předsednictva. Nejvíce hlasů dostal Thomas Händel (77,6%; šéf odborů IG-Metall ve Fürthu), dále byli potvrzeni Axel Troost (76,7%; národohospodářský vědec, Brémy, 50 let), Klaus Ernst (63,7%; šéf odborů IG-Metall ve Schweinfurtu) a Sabine Lösing (61,2%; sociální pracovnice, Göttingen, 48 let, zastupuje odpůrce globalizace Attac).

Přehled o členech Alternativy a delegátech:

Zemský svaz Členů Ženy % Delegáti Ženy
Baden-Württemberg 559 20,39 28 6
Bayern 734 25,74 37 10
Berlin 402 22,03 20 4
Brandenburg 59 8,16 3 1
Bremen 89 25,35 4 1
Hamburg 232 26,90 12 3
Hessen 417 26,81 21 6
Mecklenburg-Vorpommern 49 20,00 2 1
Niedersachsen 427 25,07 21 5
Nordrhein-Westfalen 1.097 24,17 55 13
Rheinland-Pfalz 261 24,34 13 3
Saarland 167 28,57 8 2
Sachsen 113 21,35 6 1
Sachsen-Anhalt 55 6,38 3 1
Schleswig-Holstein 255 31,52 13 4
Thüringen 67 42,11 3 1
Zahraničí 58 - - -
Celkem 5.041 24,44 249 62


Süddeutsche Zeitung
http://www.sueddeutsche.de/deutschland/artikel/388/43345/

Stuttgarter Zeitung online
www.stuttgarter-zeitung.de/page/detail.php/834017

Stuttgarter Nachrichten online
www.stuttgarter-nachrichten.de/page/detail.php/834017

WEB.DE Portale
portale.web.de/Finanzen/Tarifrunde/?msg_id=5581193

Bayern Heute
http://www.br-online.de/bayern-heute/artikel/0411/21-wahlinitiative/index.xml

a stránky WASG
http://www.wahlalternative-asg.de/

Připravil a materiály přeložil Milan Neubert, 24. listopadu 2004









Vaše komentáre:

wow gold 258  (20.11.2007 02:54:16)     
wow gold for sale
buy [url=http://www.wowgold-sale.com]wow gold[/url] ,welcome to our site. comeing so...cheapest [url=http://www.wowgoldvip.com/news_list.asp]wow gold[/url]

Reagovať


Pridať nový komentár

Meno (alebo prezývka):  
E-mail:  
Titulok (nadpis komentára):  

A ešte kontrolná otázka: Koľko písmen je v slove "hejrup"?

V rámci komentárov nemožno použiť značky jazyka HTML (tagy).

Ak chcete vložiť tučný text, linku, či mailovú adresu, použite prosím nasledovné značky:
[b]tučné[/b], [odkaz]www.domena.sk[/odkaz], [email]meno@domena.sk[/email]

Poslať linku priateľoviFormát na tlač

           



Základom tohto webu je redakčný systém phpRS napísaný v jazyku php.
Úprimná vďaka za pomoc pri jeho úprave patrí (v chronologickom poradí)
Viliamovi Búrovi, Robertovi Zelníkovi a Petrovi Gočevovi.