hej rup! - Úvodná stránka

stránky

pre tých,

čo sa neboja

rozmýšľať inak

27. 03. 2017 • úvodná stránka • rubriky • linky •

 

Úvodná stránka
O čom to tu je?
Deforma školstva
Vojna v Iraku
Dôchodková deforma
Rok 1968
November `89/ Slobodné voľby
Slovenská ľavica
Zelení
Socializmus
Alter/globalizácia
Latinská Amerika
Osobnosti
Ostatné
NATO
Weblinky
Rozšírené vyhľadávanie
Osobná úprava

Vyhľadávanie



Z archívu



Alternatívnym divadlom proti konzumu

Jedlo namiesto zbraní

Včera (16. októbra) sa na Hviezdoslavovom námestí v Bratislave konala kultúrna a informačná akcia zameraná proti konzumnému životu a proti rýchlemu občerstveniu McDonald’s. Organizátorom bolo voľné zoskupenie Jedlo namiesto zbraní, ktoré každú sobotu zadarmo varí a rozdáva vegánske jedlo na Námestí SNP.

(18. 10. 2003)



Linka na dnes



Blog Eduarda Chmelára

Internetový zápisník nášho najznámejšieho ľavicového novinára. Jeho príspevky tu asi nájdete najčastejšie zo všetkých médií. Pre tých, ktorí hádam Chmelára ešte nepoznajú - nájdete tu výborne napísané články veľmi podobnej krvnej skupiny, ako na tejto stránke - ľavica, environmentalizmus, demokracia, občianske práva... Nenechajte si ujsť.



Poslední slovo na zasedání ÚV KSČ 31. 5. 1969


František Kriegel

vydané 24. 08. 2004 • prečítané 10197x
formát na tlač



Soudružky a soudruzi,
dnešnímu zasedání ÚV se předkládá návrh, aby byli někteří soudruzi vyloučeni z pléna ÚV, mezi nimi i já s odůvodněním, že jsem hlasoval proti smlouvě o dočasném pobytu sovětských vojsk na území naší republiky. Tím jsem se dopustil přestupku proti stranické kázni. Rád bych předeslal několik poznámek a to: Návrh neříká, který orgán se usnesl na této smlouvě a pokud jsem byl informován, na schůzi členské skupiny parlamentní nedošlo k formálnímu usnesení. Chtěl bych, aby předsednictvo tuto stranu věci podrobně objasnilo.


Chci ÚV dále upozornit na to, že dosud nebyl nikdo vyloučen z ÚV, kdo nese přímou odpovědnost nebo spoluzodpovědnost za to, že desítky, desítky nevinných lidí byli odevzdáni potupné smrti do rukou kata. Že tisíce a desetitisíce lidí bylo na základě vykonstruovaných obvinění odsouzeno na dlouhá léta mučení a vězení a že mnozí z nich ve vězení svůj život skončili, aniž viděli světlo svobody.

Doposud nebyl rovněž vylučován z ÚV nikdo, kdo nese odpovědnost za dlouholetou vleklou hospodářskou krizi, která nás dovedla až do dnešního stavu a nic na tom nemohou změnit pokusy svalovat příčiny tohoto stavu na několik měsíců minulého roku. A mohli bychom tak probírat jeden úsek hospodářského a veřejného života za druhým, sociální problematiku a ptát se, kdo to zavinil, kdo nese odpovědnost za dnešní neutěšený stav. Není přece tajemstvím, že zde v tomto sále sedí řada členů, kteří po léta zaujímali zodpovědná vedoucí místa v našem veřejném životě a nemohou se vyhnout zodpovědnosti, nebo alespoň spoluzodpovědnosti za vše, co tak tvrdě naše veřejnost odsuzuje.

Se zájmem jsem včera poslouchal soudruha Krajčíra a obdivoval jsem jeho krátkou paměť. V podkladech ÚV hovoří o kritické hospodářské situaci. Nezdá se s. Krajčírovi, že ministroval dvacet let a že byl také místopředsedou vlády a po léta členem ÚV a měl přece plnou spoluzodpovědnost za tuto dlouholetou krizi? Sedí zde rovněž soudruzi Hendrych, Šimůnek, Lenárt a mnoho dalších bývalých vedoucích funkcionářů, kteří po léta vedli tuto zemi. Snad oni nemají žádnou zodpovědnost za tento stav? Soudruh Hendrych byl po léta druhým a svojí činností a vlivem prakticky často prvním člověkem v tomto státě. Je on bez zodpovědnosti? Manévr svalovat vše na polednové období je příliš průhledný. Jde o to svalit zodpovědnost na druhé. Tento manévr se nemůže podařit.

Je málo času, abych se pouštěl do všech problémů, ale každému je jasné oč jde. Ovšem na druhé straně se navrhuje tvrdá sankce za otevřený postoj ke smlouvě o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR. Je známo, že jsem odmítl podepsat tzv. moskevský protokol. Odmítl jsem proto, že jsem v něm viděl dokument, který všestranně svazoval ruce naší republice. Odmítl jsem jej podepsat proto, že se to dělo v ovzduší vojenského obsazení republiky, bez konzultace s ústavními orgány a v rozporu s cítěním lidu této země. Když potom byla v národním shromáždění předložena k ratifikaci dohoda o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR, hlasoval jsem proti ní jako smlouvě, která byla v rozporu se zásadami Charty organizace spojených národů, to je dobrovolnost. Podepisovala se v atmosféře nátlaku politického i mocenského za okolností, které jsou v rozporu s principy soužití socialistických národů i s mezinárodními dokumenty. Podepisovala se za přítomnosti cizích vojáků a mohutné vojenské techniky. Smlouva byla napsána nikoliv pérem, ale hlavněmi děl a samopa1ů. V této souvislosti si dovoluji citovat z návrhu SSSR na novou definici agrese, kterou SSSR předložil v nedávné době v OSN. Říká se v tomto návrhu: ozbrojená agrese přímá neb nepřímá je použití ozbrojené síly státem jako první proti jinému státu v rozporu s cíli, zásadami a ustavením Charty spojených národů. Dále se mluví v textu: ...kterýkoliv z následujících činů, pokud je spáchá stát jako první, a to bez vyhlášení války, bude považován jako akt ozbrojené agrese. A mezi těmito činy se jmenuje bombardování neb střelba na území a obyvatelstvo jiného státu nebo útok na jeho území, námořní a letecké síly. Hlasoval jsem proti smlouvě jako poslanec v souladu s cítěním a přáním velké většiny voličů a občanů této země. Ostatně je známo odmítavé stanovisko k vojenskému obsazení ČSSR některých významných komunistických stran, které jsou u moci a rovněž ve velké většině komunistických stran kapitalistických zemí, mezi nimi těch nejvýznačnějších. Je známo, že stanovisko odsuzující obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy podporují i sjezdy některých stran, jako IKS. Nikdo nemůže popřít, že vojenský zásah v Československu těžce poškodil mezinárodní komunistické hnutí v očích světové veřejnosti a byl důkazem neschopnosti socialistických zemí řešit své rozpory na základě zásadě mírového soužití. Dokazuje to obraz hlubokých rozporů v celém komunistickém hnutí - zejména v čínsko-sovětském konfliktu, v rozporu v názorech mezi některými zeměmi Varšavské smlouvy a jinými socialistickými zeměmi s velkým počtem jiných komunistických stran.

Obsazení ČSSR vojsky Varšavské smlouvy nesporně oslabilo desintegrační tendence v Severoatlantickém paktu a naopak posílilo vliv Spojených států v něm. V této souvislosti dovolte připojit i několik připomínek k dokumentu spojenému s přípravou moskevské porady. Naše delegace a předsednictvo ÚV žádají na delegacích druhých stran, aby se nezabývaly srpnovými událostmi v Československu. Používá se dokonce termínu tzv. československé události. Chce se snad tím říci, že srpen 1968 v Československu vůbec nebyl událostí? V návrhu pro moskevskou poradu se zdůrazňuje, že vývoj socialismu v jedné zemi je věcí celého hnutí. Je-li tomu tak, pak nelze upírat druhým stranám, aby se k srpnovým událostem v Československu nevyjádřily. Je právě věcí celého mezinárodního hnutí, aby svým jednoznačným postojem znemožnilo, aby v budoucnu mohlo kdekoliv dojít k událostem, podobným událostem v Československu. Nejde přece jen o československou záležitost, ale současně jde o zásadu, o problematiku - práva jedné nebo více zemí uplatnit možnosti silnějšího, použít násilí vůči slabšímu a zde již srpen přesahuje rámec Československa, přerůstá hranice naší země. Ne náhodou byl přece formulován odstavec 131, viz str. 147, kapitola IV v návrhu mezinárodního dokumentu pro moskevskou dohodu, v němž se čte: „Účastníci porady potvrzují totožnost své pozice v tom, že základem vzájemných vztahů mezi bratrskými zeměmi jsou zásady proletářského internacionalismu, solidarity a vzájemné podpory, respektování samostatnosti a rovnoprávnosti, vzájemné nevměšování do vnitřních záležitostí. Přísné dodržování těchto zásad je nezbytnou podmínkou rozvoje soudružské spolupráce mezi bratrskými stranami k upevnění komunistického hnutí.“ Bylo by záhodno citovat ještě nejeden z těchto odstavců, ale omezím se na toto.

K samotnému návrhu k mému vyloučení z pléna ÚV KSČ chci říci toto: považuji je za neoprávněné, s průhlednými cíly, které míří dále než jen k mé osobě. Je dobře známo, že přes řadu prohlášení o tom, že budeme uskutečňovat polednovou politiku, vyvolává vývoj posledních měsíců a týdnů obavy a pochybnosti. Celá řada usnesení nižších orgánů strany, přestavba aparátu, tvrdá čistka prováděná v různých institucích a aparátech jdou před leden 1968. Jde o rozsáhlý restaurační proces, o úsilí legalizovat srpen. Získat a přesvědčit veřejnost stranickou a ostatní mohou jen zkušenosti. Zatím - a doufám, že pro vedoucí pracovníky strany a vlády to není tajemstvím - sílí negativní ohlas obyvatelstva, členů i nečlenů strany. Zrychluje se tempo vedoucí k izolaci strany od obyvatelstva, isolaci vedení od členstva, proměně strany z morálně a politicky vedoucí síly v instituci téměř vojensky mocenskou.

Pokud jde o moji stranickou kázeň, soudružky a soudruzi, prokázal jsem ji po dobu více než 38 let svého členství ve straně a více než 40-leté činnosti i v hnutí za okolností velmi složitých historicky i osobně. Nepřijímám výtku neukázněnosti a nesouhlasím s návrhem na vyloučení. Svůj postoj jsem zdůvodnil, aby nebylo příčiny k omylům dalším, pro které se v tomto státě už dost často zvedaly ruce. Historie bezmála v posledních dvou desetiletích je v tomto ohledu bohatá na varovné i letargické zkušenosti.

(Po tomto slovu se předsednictvo ÚV odebralo k poradě a pak původní návrh na vyloučení z ÚV změnilo na vyloučení z KSČ. Po hlasování, v němž bylo asi 12 hlasů proti a asi 20 se zdrželo, byl s. Kriegel vykázán ze sálu.)



František Kriegel vstúpil v roku 1931 do Komunistickej strany Československa. Ako lekár pôsobil na bojiskách španielskej občianskej vojny a v Číne počas druhej svetovej vojny. V päťdesiatych rokoch patril medzi postihnutých stalinizmom. V roku 1968 bol členom Predsedníctva ÚV KSČ a bol jedným z tých reformných predstaviteľov, ktorých sovietske jednotky 21. augusta uniesli. Ako jediný zo zúčastnených na rozhovoroch v Moskve odmietol podpísať tzv. Moskovské protokoly. Neskôr bol zbavený všetkých funkcií. Ako jeden z prvých podpísal Chartu ´77. Až do konca života bol na každom kroku sledovaný ŠtB.





Vaše komentáre:

K tomuto článku sa doteraz ešte nikto nevyjadril.


Pridať nový komentár

Meno (alebo prezývka):  
E-mail:  
Titulok (nadpis komentára):  

A ešte kontrolná otázka: Koľko písmen je v slove "hejrup"?

V rámci komentárov nemožno použiť značky jazyka HTML (tagy).

Ak chcete vložiť tučný text, linku, či mailovú adresu, použite prosím nasledovné značky:
[b]tučné[/b], [odkaz]www.domena.sk[/odkaz], [email]meno@domena.sk[/email]

Poslať linku priateľoviFormát na tlač

           



Základom tohto webu je redakčný systém phpRS napísaný v jazyku php.
Úprimná vďaka za pomoc pri jeho úprave patrí (v chronologickom poradí)
Viliamovi Búrovi, Robertovi Zelníkovi a Petrovi Gočevovi.