hej rup! - Úvodná stránka

stránky

pre tých,

čo sa neboja

rozmýšľať inak

22. 09. 2017 • úvodná stránka • rubriky • linky •

 

Úvodná stránka
O čom to tu je?
Deforma školstva
Vojna v Iraku
Dôchodková deforma
Rok 1968
November `89/ Slobodné voľby
Slovenská ľavica
Zelení
Socializmus
Alter/globalizácia
Latinská Amerika
Osobnosti
Ostatné
NATO
Weblinky
Rozšírené vyhľadávanie
Osobná úprava

Vyhľadávanie



Z archívu



Trifolium Kukani
(Ďatelina Kukanova)

Pavol Fabian

Tak náš minister zahraničných vecí sa rozhodol kandidovať na post prezidenta Slovenskej republiky. A aby sa to všetci ľudia včas dozvedeli, začal v predstihu aj kampaň. Bilboardy s jeho podpisom nám želajú popri cestách veselé Vianoce a úspešný Nový rok. Netuším ako sa Kukan podpisuje na medzinárodné zmluvy a dokumenty, ale na bilboarde k svojmu menu pripojil aj zelenú ďatelinku.

(09. 01. 2004)



Linka na dnes



Jedlo miesto zbraní

Ľudia, ktorí kŕmia hladných. Nie, naozaj. Slovenská „pobočka" Food Not Bombs, organizácia, či skôr veľmi voľné združenie, ktorá vyvára vegánsku stravu pre ľudí žijúcich na ulici či inak postihnutých, aj ako výraz odporu voči vojne.



Válka jako pokračování globalizace jinými prostředky


Jan Keller

vydané 06. 05. 2004 • prečítané 11062x
formát na tlač



Loňská agrese Spojených států a jejich spojenců proti Iráku a pokračující okupace této země má jistě řadu aspektů. Jestliže se na ni podíváme z širší perspektivy, může nám pomoci pochopit povahu probíhající globalizace. V zásadě globalizace znamená, že síly nadnárodního kapitálu se zbavily jakékoli kontroly ze strany státní moci, tedy že se prohloubila dříve latentní asymetrie mezi ekonomikou a politikou. Ti, kdo mají finanční moc, mohou diktovat své podmínky nejen pracovní síle (říkáme tomu flexibilizace práce), ale mohou diktovat své podmínky celým státům (např. v podobě investičních pobídek, či tlaku na snižování daní a na pokles vedlejších nákladů práce).


Kapitál vydírá své partnery na trhu práce a oba své bývalé partnery v tripartitě pod pohrůžkou odchodu ze země. Vzniká tak nový systém mocenských vztahů, ve kterém se moc uplatňuje jako schopnost držet druhé v nejistotě. Jednotlivé státy nevědí dne ani hodiny, kdy cizí investor přijde s novými požadavky, či kdy zemi bez varování opustí, poté co vyčerpal všechny výhody investičních pobídek.

Zdálo by se, že moc lze v tomto systému uplatňovat bez otevřeného násilí a že podrobit si určitou ekonomiku už nepředpokládá tak jako v minulosti vojensky obsadit její území.

Takto však globalizace funguje pouze v zemích, které se již staly součástí takzvané otevřené ekonomiky. Tyto země již byly otevřeny finančním spekulacím a byly dokořán otevřeny nerovné konkurenci, které by se jinak každá suverénní národní ekonomika musela bránit. Byly otevřeny jak z hlediska rabování svých zdrojů, tak také jako odbytiště pro přebytky, jež nelze prodat jinde.

Na zeměkouli ovšem zbývá ještě několik oblastí, které z důvodů nejrůznějších ještě nebyly vpleteny do sítě ekonomické globalizace. Pokud tyto země nemají ani cenné zdroje, ani potenciál kupní síly, zůstanou ještě nějakou dobu stranou zájmu svobodného trhu. Budou v nich přitom moci řádit ti nejhnusnější diktátoři, aniž by to kohokoliv z těch, kdo se sami prohlásili za osu dobra, v nejmenším popouzelo.

To však není případ Iráku. Země, která má obrovské zásoby ropy a která si dokonce dovolila přestat prodávat tuto ropu za dolary a začala ji prodávat za eura, se zcela vymanila z neviditelných kontrolních mechanismů deregulované ekonomiky. To na ní vadilo mnohem více, než zločiny, kterých se její režim na obyvatelstvu už od počátku 60. let dopouštěl. Hezky to kontrastuje ve srovnání s beztrestností těch nedemokratických a často velmi krutých režimů, které ropu v dolarech ochotně prodávají.

“Jestliže se nějaká oblast globalizaci vyhýbá”, konstatuje profesor americké námořní akademie Thomas Barnett, “pak roste pravděpodobnost, že v ní budou muset americká vojska zasáhnout”. Jejich zásah bude prezentován jako vývoz bezpečí a je povinností Spojených států bezpečí vyvážet, pokračuje profesor Barnett, protože je to dnes jejich nejvýhodnější vývozní artikl.

Je známo, že Spojené státy dnes mají schodek v obchodní bilanci prakticky se všemi státy světa, včetně Ukrajiny. Jen na trhu s bezpečím je jejich obchodní bilance bezpříkladně aktivní a naprosto bezkonkurenční. Vývoz války se stal pro tuto ekonomiku jednou z výrazných komparativních výhod. Spojené státy neválčí proto, že v jejich čele stojí George Bush. George Bush stojí v čele Spojených států proto, aby mohly bez nejmenších skrupulí válčit. Proto se stal americkým prezidentem, i když nevyhrál volby a dostal méně hlasů než Al Gore.

Není na nás, abychom dělali pořádek v Americe. Ten si musejí udělat Američané sami a čím dříve s tím John Kerry začne, tím lépe pro všechny.

My bychom si měli pohlídat, aby zbytek Československa, který dnes obýváme, nehrál v globalizovaném světě ostudnou úlohu. Ostuda, o které mluvím, se jmenuje “nová Evropa”. Být součástí “nové Evropy” znamená posluhovat ekonomické globalizaci (tedy globalizaci v tom nejhorším ze všech možných významů), a to hned dvakrát.

První tribut, který mají státy nové Evropy poslušně odevzdávat silám globalizovaného kapitálu, má podobu ochoty přejímat rizika jeho podnikání a zároveň srážet úroveň sociálního zabezpečení, které dosáhla v průběhu minulého století tzv. stará Evropa. Flexibilizace práce znamená, že pracovní síla přebírá sama na sebe veškerou tržní nejistotu Zároveň flexibilizace umožňuje postupně opouštět zákoník práce, v němž bylo zakódováno vše, čeho zaměstnanci ve vyspělých zemích dosáhli. Totéž , co provádí flexibilizace práce směrem zespodu, prosazují směrem shora investiční pobídky a daňové úlevy, či přímo daňové prázdniny firmám. V tomto ohledu má nová Evropa srazit na kolena sociální síly v Evropě staré. To je její úloha v oblasti ekonomické deregulace.

Tím však úloha zemí nové Evropy v režii globalizace nekončí. Svojí symbolickou vojenskou podporou podobných akcí, jako byla ta v Iráku, má nová Evropa pomáhat legitimizovat deregulaci také v oblasti práva. Deregulace v oblasti práva není ničím jiným než systematickým rozvracením existujících právních norem a systematickým zeslabováním těch mezinárodních institucí, které měly nad dodržováním mezinárodního práva bdít.

Ekonomická globalizace totiž, pokud je vojensky jištěná, žádné právní normy nepotřebuje. Mezinárodní právo pro ni představuje jen jednu z mnoha bariér takzvaně svobodného obchodování, kterou je třeba co nejdříve odstranit.

Česká republika má i zde své zkušenosti. Před 15 lety se u nás tvrdilo, že pokud při privatizaci na okamžik zhasneme (tedy pokud ekonomové předběhnou právníky), vyraší z toho po čase náramná prosperita. Co z toho vyrašilo, vidíme dnes na každém kroku.

Počínání spojenců ve věci Iráku je podobné. Předpokládá se, že pokud se na okamžik zhasne (pokud politici a vojáci předběhnou právníky mezinárodního práva), vznikne z toho nebývale bezpečný svět. Je to velmi pošetilá iluze.

Jestliže dneska protestujeme proti okupaci Iráku, děláme to také proto, že si nepřejeme, aby světové bezpečí získalo někdy takové rozměry, jaké má dnes česká prosperita. Pokud by byl svět tak bezpečný, jak je Česko bohaté, nežilo by se v něm dobře.



Jan Keller je známy český sociológ. Tento článok je zápisom jeho prejavu na zhromaždení poriadanom 20. 3. 2004 v rokovacej sále pražského magistrátu pri príležitosti prvého výročia vojny proti Iraku.







Vaše komentáre:

Liberal  (25.05.2004 09:17:49)     
vyborny clanok, zbytocne zovseobecne motivy
Clanok je vystizny, minimalne tu vsak Keller, pri vsetkej ucte, zasiel v kategorickych tvrdeniach trochu pridaleko...

"Spojené státy neválčí proto, že v jejich čele stojí George Bush. George Bush stojí v čele Spojených států proto, aby mohly bez nejmenších skrupulí válčit. Proto se stal americkým prezidentem, i když nevyhrál volby a dostal méně hlasů než Al Gore."

Inak povedane, v danom volebnom systeme nebol Bush zvoleny demokraticky, bol dosadeni. Kym? To autor neuvadza.
Ale Ti, co ho tam dosadili, vsetci rovnako, maju zaujem a profit zo ziskov zbrojarskej lobby.
Nie je to tak. Mam zopar priatelov medzi mladymi republikanmi
a ich podopora Busha sa v skutocnosti zaklada na sice z mojho pohladu naivnej a nebezpecnej, ale uprimnej viere v Bushovu politiku a dobrodenie administrativ(y), "obrana voci terorizmu" a v pripade Iraku dobrodenie. Odvolavanie sa na sukromne ekonomicke zaujmy, ktore za tym mozu stat povazuju za konspiracnu teoriu a keby boli ochotni iba na sekundu pripustit, ze je to tak, pevne verim, ze by to rozhodne odsudili.[nehovoriac o odpore ktory pri agresii voci Iraku prichadzal od pociatku z green party a v sucastnosti zacinaju tlacit vyrazne aj demokrati]

Reagovať

Sadam Husain  (11.01.2007 08:54:26)     
kečaduch
Hapči kvak adios.Uznávame vieru gta a S.H.C.

Reagovať

Dana  (26.01.2007 22:04:04)     
nalijme si čistého vína bez chytání se stébel- aneb nepodsatné detaily se často
Nemohu z ničeho a ještě zdálky soudit,zda byl prezident USA dosazen, zda opravdu vyhrál nebo nevyhrál........Nicméně vzhledem k tomu,jak to ve světě všeobecně funguje a jak velký zájem musí být v lobistických skupinách,které jsou ve skutečnosti těmi nejsilnejšími silami, tak si dovedu představit, že hlava státu mohla být i dosazena a pokud ne dosazena,tak ze vyhrála díky dokonalé masové manipulaci s naivním obyvatelstvem, které je plánovitě vychováváno k naivite,která je žádoucí. Zájmy skupin jsou jasné, jde jen o to,jak se to navlékne, aby to obyvatelstvo sluplo i s navijákem. Nenechme se zamotat do detailů.

Z tohoto globálního pohledu se mi jeví jako zcela vedlejší argumentovat nějakými "pár známými". Pár důvěřivých známých není žádný dostatečně veliký natož reprezentativní vzorek. Mimo jiné, hodné ovečky jsou vždycky potřeba... a ty si každý mocný s úsměvem a sliby pěstuje.





Reagovať


Pridať nový komentár

Meno (alebo prezývka):  
E-mail:  
Titulok (nadpis komentára):  

A ešte kontrolná otázka: Koľko písmen je v slove "hejrup"?

V rámci komentárov nemožno použiť značky jazyka HTML (tagy).

Ak chcete vložiť tučný text, linku, či mailovú adresu, použite prosím nasledovné značky:
[b]tučné[/b], [odkaz]www.domena.sk[/odkaz], [email]meno@domena.sk[/email]

Poslať linku priateľoviFormát na tlač

           



Základom tohto webu je redakčný systém phpRS napísaný v jazyku php.
Úprimná vďaka za pomoc pri jeho úprave patrí (v chronologickom poradí)
Viliamovi Búrovi, Robertovi Zelníkovi a Petrovi Gočevovi.