![]() |
stránky pre tých, čo sa neboja rozmýšľať inak |
| |
26. 04. 2018 • úvodná stránka • rubriky • linky • | |||
Z archívuČeská levice po roce 1989 ve světových souvislostechOndřej SlačálekRád bych vám poděkoval za účast na této diskusi, kterou bych si dovolil zahájit stručným úvodem. Předešlu jej jednou osobní poznámkou: Českého sociálního fóra jsem se zúčastnit nechtěl, z důvodů výhrad jak ke koncepci sociálních fór obecně, tak k mnoha českým organizátorům zvláště. O své účasti jsem se k svému překvapení ovšem dočetl v tisku a takto nestandardnímu způsobu pozvání jsem prostě nemohl odolat. Na přípravu tohoto příspěvku jsem měl navíc kvůli tomu relativně málo času.(08. 10. 2004)Linka na dnesRifondazione comunistaJe až bolestne neuveriteľné, že talianska Strana komunistickej obnovy a naša KSS patria do tej istej politickej „rodiny" - ale koniec koncov, aj ku kresťanstvu sa hlásia na jednej strane bosonohí latinskoamerickí kňazi žijúci v chudobe a s chudobou a na druhej strane zase fašistickí pohrobkovia Hlinkovej gardy... Partito rifondazione comunista skutočne nie je komunistickou stranou na ten štýl, na aký sme u nás zvyknutí. Je jednou z najdôležitejších predstaviteliek „tretej ľavice" (t. j. ani sociálnodemokratickej, ani starokomunistickej) - a možno-možno dokonca jednou z lastovičiek ľudskejšej budúcnosti... Uvidíme. |
Berlínská výzva k založení Strany evropské leviceSpolečně za jinou Evropu - demokratickou, sociální, mírovouvydané 03. 02. 2004 • prečítané 10137xformát na tlač /hr!/ Strany, ktoré podpísali nasledovnú deklaráciu, sa navzájom hlboko líšia. Nielen tým, akých koľko kresiel v parlamentoch či voličských hlasov sa im podarilo získať, ale najmä tým, ako vidia svet a kam sa v ňom chystajú smerovať. Spoločné majú iba jedno: všetky tým či oným spôsobom vyrástli z komunistického hnutia.Pre niektorých čitateľov to znamená automatické zatratenie, pre iných naopak dôvod na záujem. No tento fakt samotný je dnes už v skutočnosti pomerne nedôležitý. Zo spoločného rodiska sa totiž tieto skupiny už dávno vydali rôznymi, niekedy diametrálne opačnými smermi. Talianska Rifondazione Comunista sa rozhodne rozišla nielen so stalinizmom, ale aj s väčšinou dedičstva "oficiálneho komunizmu" a predstavuje dnes v podstate historicky nový, neodskúšaný typ strany. Namiesto totalitárnych pokusov o ovládnutie antikapitalistického hnutia si napríklad osvojila stratégiu vzájomnej "kontaminácie" - a skutočne sa jej darí túto stratégiu napĺňať. Hnutiu odovzdala svoju historickú skúsenosť a parlamentnú silu a na druhej strane sa od neho naučila občianskej neposlušnosti či podpore skvatov - sociálnych centier. Určitý rešpekt si tak vyslúžila aj u svojich ideových nepriateľov v tomto hnutí. Kontrast medzi týmto zoskupením a signatárom za Slovensko by nemohol byť väčší. Už len to, že KSS na svojich stránkach otvorene obhajuje Stalina a vystatuje sa nechutným antisemitizmom naznačuje, že toto veru nie je žiadna radikálno-demokratický klub voľnomyšlienkárov. Komunistická strana Slovenska v dnešnej podobe absolútne nebola schopná od základu prehodnotiť bývalý režim (na rozdiel od svojich talianskych "súdruhov"). Z tohto dôvodu nemá ani nijaký reálny program. A vlastne ho ani nepotrebuje; čerpá výhradne zo zúfalstva nad dnešnou príšernou sociálnou situáciou. Pre nikoho, kto sa díva naozaj do budúcnosti, komu ide o skutočné zmeny, o živých ľudí a nie o splesnivené busty, o nové generácie a nie o rehabilitáciou niekoľkých papalášov, však alternatívou nie je. A tak je celkový dojem z deklarácie rozpačitý. Koho by sme v prípade ustanovenia Strany európskej ľavice v skutočnosti volili? Talianskych pokrokárov, alebo slovenských stalinistov? Hm, hm. Nebude to s tou novou európskou ľavicou ešte nejaký čas také jednoduché... /hr!/
V Evropě a ve světě roste odpor proti válkám, proti ničení sociálních systémů, zbrojení a tržnímu radikalismu. My, evropská levice, patříme mezi hnutí za jinou politiku. Jsme přesvědčeni o tom, že je možný jiný svět, jiná Evropa: demokratická, sociální, ekologická, feministická, mírová - Evropa solidarity. Nazrál čas pro Evropskou stranu levice. Chceme ji založit ještě před konáním evropských voleb v roce 2004. Jiná EvropaPo skončení studené války se vrátila válka horká. Společně s NATO se militarizuje i Evropská unie. Významné síly v Evropě požadují svůj podíl na novém imperiálním dělení světa. USA se snaží zapojit Evropu do svých plánů na nadvládu nad světem. To není naše cesta. My chceme Evropu bez zbraní hromadného ničení od Atlantiku po Ural, Evropu kolektivní bezpečnosti bez NATO a bez vojenských svazků v rámci EU. Evropu vyznačující se iniciativami za odzbrojení, rozvoj, partnerství a prosazování mezinárodního práva. Také na našem kontinentu se prohlubuje propast mezi bohatými a chudými, miliony lidí žijí bez jistoty zaměstnání nebo jako nezaměstnaní. Sociální zabezpečení se odbourává, sociální služby privatizují. To není naše cesta. My chceme solidaritu, sociální práva a přerozdělování společenského bohatství shora dolů, od bohatých k chudým. Tváří v tvář recesi a rostoucí nezaměstnanosti je třeba přezkoumat orientaci Evropské centrální banky a "pakt stability" tak, aby zajišťovaly jinou sociální a hospodářskou politiku, jejímiž sociálními prioritami budou plná zaměstnanost a vzdělání, veřejné služby a odvážné investice také ve prospěch životního prostředí. Je nutno zavést zdanění převodů kapitálu. Priority se musí změnit ve prospěch lidí, ne peněz. Mnoho moci má v Evropě Rada mistrů a Evropská komise. Rozhodují neveřejně, pod vlivem lobistů a soukromých zájmů. Parlamenty ztrácejí vliv v národním měřítku. Občané a občanky mohou stále méně mluvit do rozhodování. Politický systém směřuje ke krizi své legitimity. To není naše cesta. My chceme pro obyčejné lidi transparentnost, spolurozhodování, více pravomocí pro národní parlamenty a pro Evropský parlament. Evropa se stává pevností. Ve jménu "boje proti terorismu" jsou přitom ohrožována a omezována i lidská a občanská práva. To není naše cesta. My chceme Evropu otevřenou světu, Evropu lidských a občanských práv. Musí poskytovat útočiště pronásledovaným. Evropa usiluje o ekonomickou převahu. Vede obchodní války. Její měnová, finanční a obchodní politika postihuje především chudší státy a rozvojové země. To není naše cesta. My chceme, vědomi si krvavých dějin kolonialismu, podnikat odvážné iniciativy ve prospěch rozvoje, spravedlivé hospodářské a politické spolupráce. Rozmanitost kultur a životních stylů dělá z Evropy životaschopný světadíl. Hrozí však nebezpečí jejich umělého vyrovnávání. Soustřeďování vlády nad sdělovacími prostředky do rukou malé skupiny ohrožuje pluralitu názorů. Informace, kultura a vzdělání se stávají zbožím. To není naše cesta. My chceme kulturní rozmanitost, dostupnost znalostí a informací pro všechny. Evropa patří k hlavním viníkům světových ekologických problémů - svými velkými emisemi oxidu uhličitého, vývozem odpadu, drancováním energetických zásob a lesů po celém světě. To není naše cesta. My chceme žít a pracovat ekologicky zodpovědně. V posledních desetiletích došlo k pokroku v oblasti rovnosti pohlaví a boji proti diskriminaci. Dnes je velmi ohrožuje neoliberální politika a deregulace na trhu práce. To není naše cesta. My chceme překonávat diskriminaci, chceme skutečně stejná práva pro muže a ženy a jejich zachování. Strana evropské leviceStrana evropské levice chce být alternativou dnes převládajícího stylu evropské politiky, nejenom navenek, ale také uvnitř. Mezi sebou chceme jednat transparentně, demokraticky, rovnoprávně. Společně chceme být přesvědčivější a politicky průbojnější. Víme, že to je možné jen tehdy, budeme-li si vážit svých politických zkušeností, názorů, tradic a politické kultury, budeme-li obnovovat a společně pečovat o jejich růst. Při respektování plné samostatností, suverenity a individuální odpovědnosti všech partnerů se naše vztahy a spolupráce vyznačují otevřeností, respektem a tolerancí. Středem našeho myšlení a aktivity je člověk, nikoliv zisk a moc. Evropa je naším společným působištěm. Chceme zpochybnit nadvládu zisku a překonat panství kapitalismu. Chceme jinou kulturu života, práce, výroby a rozdělování. Spojuje nás boj za mír, antifašismus, proti rasismu, za demokracii, sociální spravedlnost, feminismus, ekologie. Začínáme, a zveme k prvnímu společnému kroku. Zůstáváme otevřeni všem, kteří se dosud nerozhodli nebo se rozhodli jinak. Hluboce si ceníme rozmanitosti forem spolupráce. Budeme je využívat k tomu, aby byl náš světadíl demokratický, sociální, životaschopný a mírový. Berlín, 11. 1. 2004 Podpisy: (v pořadí dle originálu)Estonská sociálně demokratická dělnická strana (Tiit Toomsalu, předseda) Francouzská komunistická strana (Giles Garnier, člen výkonné rady) Koalice hnutí levice a ekologie (SYNASPISMOS, Řecko) (N. Konstantopoulos, předseda) Strana komunistické obnovy (PRC, Itálie) (Faustino Bertinotti, předseda) Levice (Lucembursko) (Fred Heyar, člen národního koordinačního byra) Komunistická strana Rakouska (Walter Baier, předseda) Komunistická strana Slovenska (Karol Fajnor, místopředseda) Spojená levice (Španělsko) (Pedro Marset, odpovědný za mezinárodní vztahy) Komunistická strana Čech a Moravy (Miloslav Ransdorf, místopředseda) Strana demokratického socialismu (ČR) (Jiří Hudeček, místopředseda) Strana demokratického socialismu (SRN) (Lothar Bisky, předseda)
Pro SDS přeložili Jiří Hudeček a Milan Neubert
Vaše komentáre:
![]() ![]() |
Základom tohto webu je redakčný systém phpRS napísaný v jazyku php.
Úprimná vďaka za pomoc pri jeho úprave patrí (v chronologickom poradí)
Viliamovi Búrovi, Robertovi Zelníkovi a Petrovi Gočevovi.