hej rup! - Úvodná stránka

stránky

pre tých,

čo sa neboja

rozmýšľať inak

20. 07. 2018 • úvodná stránka • rubriky • linky •

 

Úvodná stránka
O čom to tu je?
Deforma školstva
Vojna v Iraku
Dôchodková deforma
Rok 1968
November `89/ Slobodné voľby
Slovenská ľavica
Zelení
Socializmus
Alter/globalizácia
Latinská Amerika
Osobnosti
Ostatné
NATO
Weblinky
Rozšírené vyhľadávanie
Osobná úprava

Vyhľadávanie



Z archívu



K reálnému odkazu 17. listopadu 1989

Petr Kužvart

Ten převrat jsme tehdy moc nečekali, spíše než s rychlým zhroucením režimu jsme počítali – v té příznivější variantě – s postupnou “finlandizací”, kdy budeme dále ve sféře sovětského velmocenského vlivu, ale bude nám dána jistá volnost zejména ve vnitřním vývoji, v liberalizaci hospodářství, politiky a kultury. To jsme ještě netušili, že v roce 1985 Gorbačov oznámil představitelům bratrských stran, že se budou muset spolehnout sami na sebe, že SSSR již nebude hrát úlohu Velkého Bratra. Tím byly odstartovány přípravy zásadní změny, jež byla otázkou času. Pro nás bylo tehdy naprosto nepředstavitelné, že by mohlo dojít k převratu v Praze – a Střední skupina sovětských vojsk by zůstala v klidu ve svých garnizonách. Ještě v druhé půli listopadu 1989 jsme s násilným zásahem počítali (poučeni polskou moderní historií) a připravovali na to stávkově struktury. Ale vše bylo nakonec jinak. Naštěstí! Vzpomínání pamětníků je jistě po tolika letech zábavné. Ale já se chci soustředit na něco jiného. Jde mi o to, kam došel vývoj, zahájený poněkud chaoticky ve dnech, jež následovaly po pátku 17. listopadu 1989. Jde – ve zkratce – o to, že na listopadových shromážděních lidé nedemonstrovali ani za vytunelování bank, ani ve prospěch troufalých nároků pohrobků sudeťácké šlechty, ani za vznik bezcitného prostředí, kde prachy a kariéra jsou jedinými hodnotami, jež se akceptují. Předestřít tohle tehdy demonstrujícím, nepochybně by mluvčího hnali jako provokatéra StB. A přece je tomu tak! Proč? Pokusme se to alespoň letmo naznačit.

(18. 11. 2004)



Linka na dnes



Post Keynesian Thought Internet Archive

Vydaním Všeobecnej teórie zamestnanosti, úroku a peňazí sa v tridsiatych rokoch začala nová éra ekonómie, známa pod menom „keynesiánska revolúcia". Tak ako každá revolúcia, aj táto sa dočkala zvratu, či skrotenia, v podobe konvenčného modelu známeho ako IS-LM, ktorý sa napokon stal obeťou monetarizmu a „novej klasickej ekonómie". Post-keynesiáni nemajú s týmto stredoprúdovým vývojom veľa spoločného. Sú pokračovateľmi pôvodných myšlienok, ktoré zároveň s Keynesom objavil aj Poliak Michal Kalecki, ďalej diela „sekery na všetky ortodoxie" Joan Robinsonovej a obnovy ricadiánskeho projektu Piera Sraffu.


Socializmus


Antikapitalizmus - hm, no, dobre, možno. Ale -
socializmus?!?




Jak psali deníky za Stalina

Jan Čulík

Německý historik Jochen Hellbeck, působící na Rutgers University ve Spojených státech, vydal pozoruhodnou novou knihu, která na základě studia deníků obyčejných občanů, žijících v Stalinově Rusku dosti podstatně přehodnocuje naše porozumění mentalitě tehdejší společnosti. S dr. Hellbeckem hovořil Jan Čulík v italské Sieně... (pridané 11.08.2006)


Marx a sovětský komunismus

Milan Valach

Táto esej je kapitolou z knihy Milana Valacha Marxova filozofie dějin. Autor v knihe podáva výklad teoretických koreňov Marxovej filozofie a zaraďuje ju do dobového sociálneho kontextu, ktorý je zároveň predstavovaný jako hlavný motív Marxovho myslenia. Záver textu je venovaný stále aktuálnemu významu Marxovej filozofie. V kapitole, ktorú dnes zverejňujeme, sa autor zaoberá vzťahom Marxovho myslenia k boľševickej revolúcii v Rusku. Všetkým, ktorí majú na Marxa utvorený názor bez toho, aby ho niekedy čítali, vrelo túto publikáciu odporúčame ako užitočný úvod. .. (pridané 20.12.2005)


Výzva „sociálního“ v sociální demokracii

Erik Olin Wright

Oba pojmy, sociální demokracie a socialismus, obsahují slovo „sociální“. Obecně se toto slovo chápe a používá „volně“, ne vždy je také správně, adekvátně definováno. Nabízí program zaměřený přednostně na široký blahobyt společnosti, ne na zájmy konkrétních elit. Někdy, zejména v radikálnějších versích socialistické diskuse, je „společenské vlastnictví“ vnímáno v kontrastu k „vlastnictví soukromému“. V praxi se obecně zredukuje na vlastnictví státní a sám pojem „sociální“ poskytuje málo analytického pro vypracování politického programu... (pridané 27.05.2005)


Strach za komunismu, strach za kapitalismu! Strach navždy?

Milan Valach

Evropou obchází strašidlo, strašidlo komunismu. Dnes ale nikoliv jako hrozba ztráty privilegií a života na úkor druhých pro jedny a příslib svobody, rovnosti a bratrství v budoucí komunistické společnosti pro druhé, ale jako přízrak minulosti. A jako takový je tíživý zvláště v zemích post-komunistických. Právě ony jsou totiž zatíženy jeho dědictvím, právě zde si lidé nesou v sobě mnoho z děsů, předsudků a stereotypů minulosti. Právě toto „dědictví v nás“ poznamenává i naše váhavé diskuse o prožité minulosti, stejně jako o rozpačité současnosti... (pridané 14.06.2004)


Komunismus: idealismus, zvěrstvo a banální argumentace

Jan Čulík

Článek studenta politologie Davida Januse, který publikujeme na jiném místě dnešního vydání zde, je bohužel odstrašujícím příkladem současné české politické diskuse. Co mi na něm vadí? Banalita. Argumentace neobsahuje jedinou originální myšlenku, jediný nový podnět. Ale tak tomu při českých politických diskusích bývá častěji: Očekávejme, že by Miroslav Grebeníček přednesl sérii otřepaných, banálních argumentů, proč je ideologie jeho strany správná, zde přináší David Janus sérii otřepaných, banálních argumentů, proč je ideologie Grebeníčkovy strany špatná. Přitom je otázka, co vlastně byl komunismus ve středovýchodní Evropě a zda může či nemůže mít budoucnost, velmi zajímavá a sporná:.. (pridané 27.11.2003)


Komunizmus nie je fašizmus

Michal Polák

„Sloboda je vždy a výhradne slobodou pre toho, kto zmýšľa inak." Tieto slová vmietla kedysi Rosa Luxemburgová do tváre Leninovi v polemike proti antidemokratickým činom boľševikov. Sú však zároveň pádnou odpoveďou aj slovenskej tvrdej pravici, ktorá sa nedávno pokúsila zaviesť trest od 6 mesiacov do troch rokov za každý prejav "sympatií voči komunizmu"... (pridané 23.08.2002)


Socializmus
- aký, ktorý, čí? IV.

Michal Polák

Naposledy som skončil svoj článok námietkami proti Trockého koncepcii sovietskeho systému ako ,,degenerovaného robotníckeho štátu". Na jednej strane tu bol fakt, že tento systém prejavil schopnosť rozšíriť sa aj do oblastí, kde proletárska revolúcia nevypukla, a kde teda nemohla ani zdegenerovať. To samozrejme Trockij nemohol tušiť, keďže bol zavraždený dlho pred koncom druhej svetovej vojny... (pridané 04.01.2001)


Socializmus
- aký, ktorý, čí? III.

Michal Polák

Pred niekoľkými mesiacmi som sa v článku pod týmto názvom zaoberal osudom európskej sociálnej demokracie. V dnešnom pokračovaní som sa pôvodne chcel venovať ľavicovému mysleniu, ktoré zachádza za jej rámec - predstavám o novej socialistickej spoločnosti. Postupne však vysvitlo, že kým na to príde rad, treba sa zamyslieť ešte nad jednou verziou socializmu - nad tým socializmom, ktorý sme poznali pod menom ,,reálny"... (pridané 01.01.2001)


Socializmus -
aký, ktorý, čí? (I. - II.)

Michal Polák

Keď tak okolo deviatej večer šliapem do pedálov, vracajúc sa studenou londýnskou tmou zo školy domov, často ich vídam. Skupinky ľudí, je ich vždy aspoň zo šesťdesiat, postávajú okolo dodávok a v rukách držia plastikové kelímky. Tie dodávky im zabezpečujú možno jediné teplé jedlo, ktoré sa im toho dňa dostalo. Bezdomovci, ale i ľudia, ktorých skromné príjmy tiež nútia spoľahnúť sa na pojazdné vývarovne. Aj preto na svojich nočných jazdách často uvažujem o tom, čo je to vlastne ten socializmus... (pridané 01.01.2001)




Základom tohto webu je redakčný systém phpRS napísaný v jazyku php.
Úprimná vďaka za pomoc pri jeho úprave patrí (v chronologickom poradí)
Viliamovi Búrovi, Robertovi Zelníkovi a Petrovi Gočevovi.