hej rup! - Úvodná stránka

stránky

pre tých,

čo sa neboja

rozmýšľať inak

21. 09. 2019 • úvodná stránka • rubriky • linky •

 

Úvodná stránka
O čom to tu je?
Deforma školstva
Vojna v Iraku
Dôchodková deforma
Rok 1968
November `89/ Slobodné voľby
Slovenská ľavica
Zelení
Socializmus
Alter/globalizácia
Latinská Amerika
Osobnosti
Ostatné
NATO
Weblinky
Rozšírené vyhľadávanie
Osobná úprava

Vyhľadávanie



Z archívu



Erik Olin Wright: sociální třídy a nerovnost

Martin Brabec

Prahu navštívil v rámci svého přednáškového turné po Evropě profesor Erik Olin Wright - americký sociolog a zároveň jeden z hlavních reprezentantů tzv. analytického marxismu. Ten vznikl na konci 70. let a u jeho počátku stála kniha oxfordského politického filosofa G. Cohena - „Karl Marx's Theory of History, 1978“. Ta změnila do té doby platná měřítka pojmové a logické přesnosti a jasnosti v marxismu. Cohen použil metody analytické filosofie, aby obhájil Marxovu teorii dějin. Začátkem 80 let se začal každoročně scházet okruh podobně orientovaných politických filosofů, ekonomů a sociálních vědců. Wright vystoupil v pondělí 23.5. s přednáškou „Výzva sociálního v sociální demokracii“, jejíž překlad do češtiny vám Britské listy přinášejí. Tentýž den předstoupil Wright před studenty Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Modré posluchárně UK s přednáškou nazvanou „The Continuing Relevance of Class“.

(27. 05. 2005)



Linka na dnes



Ľudia proti rasizmu

Známa slovenská protirasistická mimovládka, bezpochyby jedna z najviditeľnejších súčastí neziskového sektora. Mnohým radovým občanom iste svojimi kampaňami lezie na nervy... čo bude najmä tým, že tne do živého.


Komentáre
k článku:

o čom to tu je?

(zo dňa 12.12.1999, autor článku: )

Komentár zo dňa: 18.08.2005 15:39:55
Autor: Oli (@)
Titulok: ad, Hayek
autor Hayek a jeho interpretujuci sa snazia obhajit trhovy mechanizmus. taketo vysvetlenie som doteraz necitala. no nepresvedcilo ma. myslienky kulturnej evolucie a pokroku zapadnej civilizacie by som relativizovala. existuju rozne skupiny ludi, ktorym trhovy mechanizmus alebo krestanstvo nic nehovoria.
Hayek spomina hladovanie nasledkom centralneho planovania. zabuda vsak na hladovanie v najchudobnejsich ale i najbohatsich krajinach sveta nasledkom neoliberalnych reforiem. socialne citenie ako pojem moze byt zneuzity pre presadzovanie mocenskych zaujmov v politike. ale nesuhlasim s Hayekovou optimistickou a univerzalistickou predstavou fungovania trhoveho mechanizmu.
jeho nazory su eurocentristicke (nadradovanie zapadnej civilizacie a vlastnej historie a tzv. pokroku) a utilitaristicke (chape cloveka z hladiska ekonomickeho a technickeho, trhovy mechanizmus redukuje cloveka na homo oeconomicus, bytost snaziacu sa maximalizovat svoj kapital). clovek potrebuje uspokojit svoje materialne potreby, ale treba ho vnimat aj z inych dimenzii. zapadna civilizacia ludom prinasa deziluziu a stratu orientacie. Hayek chvali krestanstvo, no preco by to malo byt jedinym orientacnym bodom ludi? co tak tolerancia nabozenstiev.

Reakcia na komentár
"ad, Hayek"

Meno (alebo prezývka):  
E-mail:  
Titulok (nadpis komentára):  

A ešte kontrolná otázka: Koľko písmen je v slove "hejrup"?



Základom tohto webu je redakčný systém phpRS napísaný v jazyku php.
Úprimná vďaka za pomoc pri jeho úprave patrí (v chronologickom poradí)
Viliamovi Búrovi, Robertovi Zelníkovi a Petrovi Gočevovi.